Změna původního termínu letošních „Poděbrad“ nás, indiány, nezaskočila a prostě jsme si udělali svoje, v původním termínu. Ráno byla šílená kosa, smekáme čelenky před Petrou, Michalem a Jeníkem. Bydlí daleko a museli vyrážet ještě za mrazu. To my, pražáci a přípražáci, jsme na tom byli líp. Když jsme ty naše zmrzlíky rozmrazili čajem, vyrážíme. Silnice vcelku vymetené, v Poděbradech „Jiříkovi“ pod ocasem „už je spousta strojů, protože podobný nápad, udělat si svoje „Poděbrady“ mělo víc lidí. Posezení na sluníčku v přilehlé občerstvovací zahrádce nás nakoplo k vyšším výkonům a jedem na oběd do Uhlířských Janovic. U Myslivce je svíčková vždycky výborná a knedlíky se nešetří. Pokračování cesty nás vede krásnými serpentinami do Vlašimi, kde na nás čeká vyhlášená, ale k prasknutí narvaná cukrárna, stolečky venku jsou beznadějně obsazené. Frontu vystát musíme, ale pak využíváme finty, protože víme, že za cukrárnou je na střeše nenápadná krytá terasa. Jdeme teda tam a pijeme v klídku kafíčko, dlabeme zmrzlinu a užíváme si jara. První vyjížďka se moc povedla, u Benešova si pak navzájem posíláme vzdušnou „pac a pusu“ a rozjíždíme se k domovům. Pro IMRG Indian Prague Joly
top of page
Vyhledat
bottom of page
Comentários