GULÁŠ CUP TATRY 16-19.8. 2018



Z Prahy jedem letos v oslabení , protože část members zvolila individuální cestu. Nám je to ale docela fuk, protože s námi jede Petra, která vyráží na svojí první delší cestu. Kluci jí tak budou moci opečovávat a budou muset jet trochu „katolicky”. V průběhu cesty se ale ukazuje, že Petra jezdí jako chlap a žádný „ extrabuřty” nepotřebuje. Cesta slušně utíká , potkáváme jen jednu kolonu, jinak dobrý a zastavujeme jen na polívku v Drietomě a pak na pozdní oběd v Salaši Krajinka u Ružomberoku. Poté , co vybojujeme místo k sezení , spočineme vlhkým okem na z pastvin se vracejícím stádu bílých beránků , pojíme něco „krojovaných jídel” a vyrážíme na Štrbské Pleso k hotelu FIS. Nad hlavou nám visí ocelově šedé mraky a během uvítacího ceremoniálu nám do slivovice začíná pokapávat déšť. Ten nás pak občas překvapí i během večera u Stanbaru před hotelem. A protože je zima , zahříváme se vším co teče, až si ladys ze spřáteleného pořádajícího klubu pletou dřevěného medvěda s někým úplně jiným , až ho nakonec povalí. Ráno pak , když se občerstvujeme před vyjížďkou citrusovým birellem , dostáváme vynadáno od personálu , kdo že otočil toho medvěda pr...lí dopředu. A my jako že nevíme a zatloukáme... Nakonec můžou být rádi , že ho alespoň někdo postavil , i když obráceně. Ono taky postavit dvoumetrového medvěda vyřezaného z kmene stromu je docela fuška.Tak nějak si matně pamatuju , že se s ním dřeli tři chlapi. Následující vyjížďka je jako vždycky perfektně zorganizovaná , jedem po úbočí Vysokých Tater přes Lomnici do Staré Lubovni , do Domova sv.Anny , kde odevzdáváme peněžní dar na pořízení klimatizace v podkrovních pokojících postižených dětí , o které se tady starají Občerstvujeme se výbornými štrůdlíky , poslechneme si hudební vystoupení , které pro nás připravili a jedem zase dál , do likérky Nestville. Čeká nás tady prohlídka lihovaru a samozřejmě oběd a degustace. Sice všichni požít nemůžou , ale naštěstí to jistí podniková prodejna , takže kdo nemohl degustovat na místě , zakupuje lahvinku „na potom”. Po návratu do FISu nás čeká „prasiatko do ruky”, což je česky „trhaný vepřový burger" a volná zábava. V obavě před deštěm , který nás včera trápil , stěhujeme stoly a lavice na kryté podium a konzumujeme , hulákáme a tancujeme na stole až do pozdní noci. Jo Michal David je holt Michal David. HOWGH. V sobotu ráno se začínají stavět stany a kotlíky na vaření . U nás letos vše zařizuje Boboland , tj. Bobo,Jana,Pospa a Eva. My se jdeme vzkřísit procházkou kolem Štrbského Plesa. Křišťálově čistý vzduch dělá s námi divy , až se musíme alespoň na chviličku skácet do lehátek a spočinout v klidu na břehu plesa s nohama skoro ve vodě. Mezi tím se na place před hotelem rozpoutal lítý boj o nejlepší guláš. Kuchaři vaří, kapela skvěle hraje, někdo tancuje , někdo se baví , někdo griluje pro kamarády i pocestné, polské účastnice mažou skvělou škvarkovou pomazánku na rohlíky a jejich chlapi zalévají každou babu která jde okolo polskou kořalkou , do toho davy turistů, děti, psi a mimina v kočárcích. Prostě ten správný blázinec. Ve dvě je vše hotovo a porota, složená z kuchařů tatranských hotelů vyhlašuje výsledky. Náš Boboland se umísťuje v bronzové zóně a následně je dekorován řádem zlaté vařečky. Po pravdě ani nevím kdo byl první , ale to je stejně jedno, ochutnávali jsme pilně a všechny guláše byly výborný. No a pak se začínají bourat stany a uklízet binec a my se jdeme do Stanbaru opatrně zbourat taky , dneska ale jenom malinko , protože zítra ráno musíme mít čistou hlavu na cestu domů. Pro IMRG Indian Prague Joly




2 zobrazení
Indian motorcycle praha
  • Indian Praha Instagram

©2020 by IMRG PRAGUE