Aktualizováno: 22. 6. 2020
Tak tuhle akci má vlastně na svědomí Boss Luboš, protože nám nabídl zúčastnit se mimořádné prohlídky Plzeňského pivovaru s občerstvením na pivovarské šalandě. S Želdou jsme se dohodli, že jeho původní akce bude přesunutá na příští rok a vyrážíme pěkně teplíčkem z Prahy směr Plzeň, se zastávkou v Mýtě, kde nabíráme další členy. Součástí dnešní akce je také focení na pivovarském dvoře s panem Berkou, takto emeritním sládkem Prazdroje, který nás bude pivovarem také provázet. A tak najíždíme na dvůr, rovnáme stroje na milimetr přesně, profi fotograf fotí, asijští turisté fotí, my fotíme taky a tváříme se sebevědomě "jakože" normálka a je z toho nakonec docela povedená taškařice, zvlášť když se Boss Luboš vytasí se svými přeúžasnými indiánskými čelenkami.To jdou hned z ruky do ruky, nebo spíš z hlavy na hlavu a nemůžem se jich nabažit. Foťáky cvakají, až mám strach, aby nám hned na začátku nedošel film. HOWGH. Následuje rychlý přejezd do penzionu Stará Roudná, kde nás čeká sprcha, talíř výborné gulášovky, rohlíčky a první pivko. Posilněni a osvěženi vyrážíme pěkně po svých zpět do pivovaru, kde už na nás čeká pan Berka, aby nám odhalil tajemství, jak se vaří nejlepší pivo na světě. Na začátku nás maličko "potrápí" odborným výkladem, proběhnem pivovar trošku šupem, chvilku se zdržíme v plnírně, která se nám po varně líbí asi nejvíc a hurá do sklepů. Venku leze teplota přez 30°C ale tady dole....sedíme si na šalandě, popíjíme nejvíc nejlepší pivo na světě z dřevěných sudů, dlabeme pečená kolena a je nám fajn. Jestli se teď něčeho bojíme, tak jedině toho, že budem muset jít zpátky do té výhně venku. Naštěstí to ale ve finále není tak zlé a z čiré bujarosti si ještě sřihneme taneček u pivovarské brány, protože tam hraje kapela a to dóóóst dobře. Rozpálenou Plzní se pak dostáváme až na náměstí Republiky odkud je to jenom kousek do Zach´s Pubu, kde je zaprvé stín, zadruhé studené pivo a za třetí tu dnes hrají Plastic People Of The Univers. Jde se teda na koncert. Pravda, ne všichni members jsou z této produkce nadšení, protože čím víc se večer nachyluje, tím míň se to dá poslouchat, ale to k téhle hudební legendě tak nějak patří a za mě dostává kapela jedničku. HOWGH. Noční Plzní se z koncertu vracíme do penzionu a pár members jde to osvobození od disharmonických undergroundových tónů slavit do baru, který je hnedle vedle. My ostatní jdeme na kutě. Ráno, po exhumaci včera slavících members odjíždíme už zase rozpálenou Plzní směr Bečov nad Teplou. Všichni jsme se totiž shodli na tom, že o Relekviáři sv.Maura, který je právě tam uložený, jsme už slyšeli, ale nikdo z nás ho naživo neviděl. Dneska to napravíme. Bečov je totálně vylidněný, prohlídku máme skoro sami pro sebe a je to pecka až se tají dech. Na oběd se přesunujeme na hrad Vildštejn, který je v soukromých rukách a pomaloučku ho znovu dávají do kupy. V hradní restauraci drží kamenné klenby příjemný chládek, jídlo na výbornou, obsluha příjemná, tak se nám ani nechce ven do toho vedra. Teploměr ukazuje venku 34°C. Jednu výhodu to ale má. Silnice, hospody, památky - všechno máme dnes jen pro sebe, nikde nikdo, všichni jsou zalezlí doma. Našim dalším dnešním cílem jsou Františkovy Lázně. Pískové cesty na promenádách žhnou jak na Sahaře, na lavičkách sedí pár vysušených důchodců, jinak vymeteno. Necháváme si poradit, kde že je tady ten legendární čůrající František a z posledních sil se s tou slavnou, dnes doběla rozžhavenou sochou fotíme. Pár odvážných, kteří mu prstíkem sáhli tam... si pak popáleniny chladí ve zmrzlině, která je sice dobrá, ale taje nám před očima přímo kosmickou rychlostí. Po návratu na parkoviště máme dost. Všichni, jako jeden indián, se shodujeme, že "Marjánky", které by nás ještě dneska měly čekat necháme na jindy a vracíme se zpátky domů. Peťula s Michalem, kteří dnešní výlet připravili, nás ještě zavedou do restaurace v Chodové Plané, která je hezky pěkně vytesaná rovnou ve skále. Těšíme se na chládek, ale právě tu chystají svatbu, tak teda očumujeme přípravy, děláme že nás to děsně zajímá a loudáme se pomaloučku ven, abychom alespoň trochu toho chladu do sebe nasákli před posledním úsekem cesty tím dnešním pekelným vedrem. Palubní teploměr ukazuje 37°C. Večer ve zprávách hlásí, že dneska byl zatím nejteplejší den sezóny. Vskutku doslova vypečený výlet pro nás Boss Luboš, Peťula a Samuraj připravili a já jim za všechny účastníky zájezdu děkuji! HOWGH! Pro
IMRG Indian Prague Joly