áno na teploměru krásných 7°C. Sraz s Pospou máme až na D1. Dálnice vcelku průjezdná, jeden ťukanec asi pěti aut objíždíme předpisově odstavným pruhem, další tři nehody po cestě spolehlivě zaměstnávaj policajty, tak mastíme bez vyrušení až do Vígl'aše. Po 540 km jsme zmrzlí jak preclíci. Z nejhoršího nás dostává Becherovka, pak Borovička...V průběhu odpoledne a večera potom všichni další zmrzlíci střídají služby wellnesu a baru. Ti poslední si pak v pět ráno objednávají snídani, protože kuchař už chrastí v kuchyni pánvičkami a jdou spát. My, co jsme včas utekli do peří, dojídáme pak v osm to, co nám nechali a chystáme se na vyjížďku. Začíná pršet. Zbabělci jedou autem, my, indiáni a další dva hrdinové jedem na motocyklech. Ze začátku dobrý, pak leje. Do zámku Vígl'aš dorážíme mokrý jak myši. Díky totální a velkolepé rekonstrukci objektu, placené Templářským řádem, jsme sice v zámecké kapli s panelákovou teplotou uschli, ale jinak se nemůžeme zbavit pocitu, že se tak nějak vytratila "duše" tohoto místa. Zatímco jsme sledovali přípravy svatby v Rytířském sále, přestalo pršet. Snažím se teda pořídit venku pár fotek a konečně vím, proč dneska tak lilo i když nemělo. Už klasik říkal, že "Ze všeho nejhorší jsou trpaslíci". A taky jo, je jich tu hned několik, přilípnutých na skále a škodolibě se na nás šklebí! Po příjezdu do penzionu zbabělci, včetně mne, zalézají do peřin, nebo se zkoušejí nacpat do plně obsazené vířivky. Pár odolných jedinců se snaží navázat na včerejší konzumaci a pobaveně sledují místního údržbáře, kterak se marně snaží zažehnout jiskřičku v plynovém ohřívači vzduchu. No a odpoledne plynule přejde do večera, všichni vyskákají z těch postelí a saun, srážíme stoly, abychom se nemuseli při ťukání natahovat a tak nějak nám to rychle uteklo.... Pro IMRG Indian Prague Joly
top of page
bottom of page
Comments