Letošní termín jsme záměrně zvolili dřív , než byl dán v kalendáři , protože původní říjnové datum už přece jen zavání zimou a jet na svojí vlastní Poslední majli autem je nedůstojné každého indiána. I když vloni toto zářijové datum taky nadělilo teploty ráno těsně nad nulou a přes den mrznoucí déšť. Účastníci loňské vyjížďky si určitě vzpomenou , jak si ohřívali zmrzlé ruce o gril na Burgerfestu a grog si zpola vylili , než došli ke stolu , tak se jim třásly ruce. Letos tedy ráno taky nic moc teplo , ale déšť nehrozí a my vyrážíme v počtu 24 motocyklů na trasu. Čeká nás poměrně náročná trasa na Křivoklátsko . Tři vesťáci nám pomáhají s hladkým průjezdem křižovatek a my už v 11.00 jsme v nejvzdálenějším bodě naší trasy , v Pavlíkově na Rakovnicku. Navštívíme tady motomuzeum „Splněný sen“ pana Šarlingra . A když retro , tak retro , u vstupu každý member obdrží originál papírovou píchačku a před vstupem do muzea si prostě musí odpíchnout nástup u fungujících píchaček. Neuvěřitelné exponáty známých i třeba zaniklých značek motocyklů jsou pro nás opravdovou lahůdkou a na své si přijdeme i my baby. Malé muzeum hraček, panenek a kočárků z dob , které ještě pamatujeme nám zase vyloudí slzu v oku. Teď mě napadá , že jsem nezkontrolovala , jestli si všichni taky odpíchli odchod. Že by tam někdo zůstal doteď ? HOWGH. Z Pavlíkova se kousek vracíme po své stopě a na oběd zastavujeme v Nižboru , v legendární Restauraci Zastávka . Bereme útokem tuhle krásnou nádražní restauraci a pan majitel Tomáš Hanák z nás asi nemá moc velkou radost. Přeci jen jsou tady zvyklí na decentní rodinnou klientelu a ne na partičku týpků v kožených bundách. Obsluha je šikovná a rychlá , z jídelního lístku vyhrává svíčková , tak nám to pěkně odsejpá a za chvíli jsme všichni najedení . Můžeme tak uvolnit místa dalším lidem na motorkách , kteří už nervózně popojíždějí po parkovišti. Při odjezdu jsme panem majitelem nabádáni , abychom odjeli potichu , tak se snažíme , ale když ono to moc nejde…Zpáteční cesta probíhá bez problémů , jen nás opouští několik members , kteří mají ještě nějaké pracovní povinnosti. V Dobřejovicích , které jsou dnešním cílem , na nás čeká Burgerfest , speciální indiánský stan , asi „půl milionu“ lidí, do ruda rozžhavený gril , studené pivo , rajtování na elektrickém bizonu a kapela , která nakonec vydrží hrát až do dvou hodin do rána. I přes to , že mnozí indiáni opustili náš tábor předčasně , našli se i takoví , kteří se naopak za námi vrátili , když si odbyli svoje odpolední povinnosti . Před těmi smekáme čelenku ! No a jak už jsem napsala , my ostatní jsme juchali až do dvou hodin do rána. Takže v Dobřejovicích dobrý!!!V závěru poděkování vesťákům Petemu, Tomášovi a Honzovi. Pro IMRG Indian Prague Joly
Comments