Poslední Majle Loket 1.-3. 10. 2021

V pátek 1.10., v odpoledních hodinách, se část Severozápadní divize sešla v Žatci a společně se vydala směr Loket. Cestou jsme tzv. nasávali jedny z posledních letních, teplých paprsků. Ve stínu už nebylo takové teplo, ale jak se říká: není špatné počasí, je jen špatně oblečený motocyklista...

Cesta rychle plynula, naše těšení stoupalo... Při příjezdu do Lokte jsem doslova kličkovali mezi stánky, které byly připravené na sobotní vinobraní. To jsme ale ještě netušili, co se na nás chystá při příjezdu do hotelového dvora. Čekalo na nás několik schodů, ale díky pomoci ostatních jezdců jsme, tedy hlavně řidiči, všichni zdárně zaparkovali.

Na dvorku se motocykly krásně vyjímaly. Ubytovali jsem se a zaplachtovali stroje. Následovala společná večeře a večer plný zábavy...


Druhý den ráno jela část jezdců na letiště nedaleko Lokte. Cestou na létání nám do cesty vstoupila vodní laguna, všichni jsme ji neohroženě projeli (názorná ukázka neohroženosti na fotografii).


Na letišti už na nás čekali piloti s rogaly.

Letecké výhledy byly úžasné.

Poté, co všichni stáli nohama na zemi, se naše skupina vydala na loketský most, kde na nás čekala "neletecká" skupina. Následoval nájezd všech zúčastněných motocyklů na společné foto. Výběr místa se moc povedl, krásně jsme se všichni vešli, bylo nás opravdu hodně.

Za mě největší "grupa" se po skupinkách vydala na oběd do Kostelní Břízy. Tam už se nás nemohli dočkat. Přivítali nás výtečným obědem - výborný vývar, španělský ptáček nebo kuřecí přírodní plátek s grilovanou zeleninou. Jako dezert byl servírován chessecake.

Po takovém vydatném a výborném obídku by si většina výpravy šla dát 20, ale opak je pravdou... Ve Varech už sháněli červený koberec pro naše stroje, ale na takovou účast nebyli vybaveni dostačujícím množstvím metrů, tak jsme tedy parkovali bez koberce. V tu ránu se kolem nás seběhl shluk lidí a blesky fotoaparátů létaly jako o závod...


Naše chvíle slávy se nachýlila a my se vydali zpět do Lokte.

Konalo se tam vinobraní. Náměstí bylo plné různých skupinek, mezi kterými jsme ladně proklouzli k našemu hotelu. Okolní lid si nemohl nechat ujít náš vjezd do hotelového dvora, takže opět létaly blesky...

Po záři blesků a zaparkování našich strojů, přišla na řadu obhlídka vinobraní.

Mezitím se nám v jámě peklo prasátko. Vůně nás přivedla do správného pohostinství. Večeře byla úplně úžasná, následující program taktéž.

Opět po roce za námi na Majli dorazil "Igor z hor" - Brezovar. Ovšem letos jsme měli "natřískaný" program a Igorovo povídání bylo o něco kratší než loni, ale o to zábavnější...