Expedice ROUTE 66, aneb oslavme s Emilem jeho 66.
- David Stumpman Šnajdr

- 2. 5.
- Minut čtení: 15
Aktualizováno: 21. 5.

Den 1 – Odlet, trable a první dojmy z Chicaga
Naše dobrodružná cesta za legendární Route 66 začala pořádně brzy – ve tři hodiny ráno! Emil, oslavující své 66. narozeniny, nás vyzvedl a společně jsme vyrazili na letiště. Tam už čekali ostatní.
První let do Frankfurtu probíhal téměř bez problémů, tedy až na pár drobných peripetií při bezpečnostních kontrolách.
Ty se však daly čekat, když je ve skupině magnet jako je …. .
Nebudeme ho jmenovat – pro účely vyprávění mu budeme říkat Karel.
Karel si totiž první den cesty užil opravdu naplno. Nejprve při letištní kontrole v Praze prošel kompletní prohlídkou, poté v letadle omylem vytopil letadlo tím, že nezavřel lahev a uložil nad hlavy do zavazadelníku. Pak se vodou sám i polil, a když už se zdálo, že máme to nejhorší za sebou, při další kontrole mu našli v zavazadle nůž.
Výsledkem bylo dvouhodinové zadržení a malý problém s paragrafem 19, naštěstí vše dopadlo dobře – Karel byl pouze dočasně zadržen a poté opět propuštěn.
I přes všechny tyto „radosti“ jsme nakonec úspěšně nastoupili na palubu letadla směřujícího přímo do Chicaga.

Bohužel, při přípravě na start se objevila technická závada, kvůli které jsme museli dvě a půl hodiny čekat v letadle, jestli se podaří závadu odstranit. Nepodařilo. Let byl zrušen, následovala rychlá improvizace a hon na nové letenky. Naštěstí máme ve skupině schopného Kůču (a jeho souseda!), kteří nám obratem zajistili nové letenky na večer. Sice jsme letěli později, ale plán cesty to zásadně nenarušilo.

Po devítihodinovém letu jsme konečně přistáli v Chicagu v 19:50 místního času. Rychle jsme se ubytovali a rozhodli se ještě zajít na večeři do restaurace hned vedle hotelu.


Americká klasika – pořádný steak a borbón – nemohla na úvod chybět. Po večeři jsme podívali na motocykly a padli do postelí, plní očekávání z prvního plného dne naší expedice.
---
Plán na druhý den:
Cesta cca 135 mil, cca 3 hodiny
---
Den druhý: Chicago, motorky a první míle legendární silnice
Po perfektní americké snídani jsme si udělali krátký briefing, kde jsme si rozebrali plán na dnešní den – kdy a jak vyrazíme na cestu.
Jelikož počasí ráno moc nepřálo a čekali jsme, až odpoledne přestane pršet, rozhodli jsme se využít čas efektivně a přesunout se autem na 0míly Route 66. Protože motocykly se tam stejně nemá cenu dostávat. A hned nás čekal první zážitek: chicagská dopolední dopravní zácpa!

Chicago nás ale okamžitě vtáhlo svou architekturou – opravdu paráda, pecka, člověk si připadá jako ve filmu. Odpoledne už jsme konečně mohli přesedlat na motocykly Indian, které nás budou na dobrodružství provázet. První kilometry po Route 66 byly zahájeny a atmosféra byla přesně taková, jakou jsme si ji představovali.
Po cestě jsme nevynechali několik klasických zastávek – například návštěvu dealerství Indian v Chicagu a zastávky u starých benzinových pump, které navozují tu pravou atmosféru "staré šestašedesátky". Skvělým zážitkem byla i krátká zastávka u legendární věznice The Old Joliet Prison, kde jsme si pořídili pár stylových fotek.

Večer jsme dorazili na hotel, ubytovali se a vyrazili na večeři. Tam bylo opět veselo – hlavně když překladač v menu z grilovaného bakera udělal „grilovaného pekaře“. Nakonec jsme si objednali bramborový salát, dobře se najedli a šli spát.
A co nás čeká zítra? Plán je jasný – ujet 179 mil a pokračovat v naší cestě po legendární Route 66!
Den 3: Z Illinois do Missouri
Bloomington – St. Louis, 188,4 mil
Třetí den naší expedice po legendární Route 66 nás zavedl na dlouhou cestu ze státu Illinois až do Missouri. Ráno jsme vyrazili z Bloomingtonu a směřovali k dalším dobrodružstvím, která tentokrát končila v ikonickém St. Louis. Celkem jsme ujeli 188,4 mil, z nichž druhá polovina nás pořádně prověřila – po obědě jsme totiž museli zdolat sto mil v dešti. Jak se ale říká: „Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený motorkář,“ takže nám to na náladě neubralo.
Cesta byla lemována malebnými vesničkami, kde jsme obdivovali stylové obchůdky a staré pumpy, jaké se dají najít už jen na Route 66. Ve Springfieldu v Illinois nás čekala exkurze do historie – zastavili jsme se u domu amerického prezidenta Abrahama Lincolna a nevynechali jsme ani Illinois State Capitol Building.
Jedním z vrcholů dne bylo největší a nejstarší odpočívadlo DIXIE, které dýchá atmosférou dávných časů. Na chvíli jsme se také vrátili v čase na původní dlážděnou cestu Route 66, po které se kdysi proháněli první cestovatelé.
Přesun přes řeku Mississippi byl opravdovým zážitkem a symbolem přechodu do další etapy naší expedice. Po cestě jsme narazili na několik původních benzinek, které už se chystají na velké oslavy 100. výročí Route 66, a také na obří vůz, který je jednou z místních atrakcí.
Zajímavým zpestřením byla zastávka u unikátního úseku silnice v oblasti Nilwood. Když se totiž v Macoupin County ve 20. letech pokládala Route 66, proběhla po čerstvém cementu krůta a zanechala po sobě 34 otisků. Tyto „krůtí stopy“ lze dodnes najít na staré části silnice, která se na chvíli odděluje od Illinois 4.
I přes nepřízeň počasí jsme si den skvěle užili a domů jsme přijeli plní dojmů a zážitků, na které se jen tak nezapomíná. Route 66 pokračuje a s ní i naše dobrodružství – už teď se těšíme na další den na cestě!
Pokračování příště…
Expedice Route 66 – Den třetí: St. Louis – Springfield (Missouri) 224míl
Další 4. den naší expedice Route 66 nás přivítal ukázkovým počasím – sluníčko a příjemných 24 stupňů. Ráno vyrážíme ze St. Louis směr Springfield v Missouri. Čeká nás 224 mil pohodové jízdy, skvělá nálada v týmu a nádherná okolní krajina, která ke Route 66 prostě patří.
Dobrodružství v jeskyni Jesseho Jamese
Hned dopoledne máme v plánu jednu z místních zajímavostí – obrovskou jeskyni, ve které se prý v minulosti skrýval slavný bandita Jesse James. Jeskyně nás opravdu ohromila svými rozměry a atmosférou. Chvilku jsme si připadali jako v dobrodružném filmu a užívali si jedinečné místo, kde se psala kus americké historie.
Gastronomický zážitek: BBQ žebra na Route 66
Po tomhle zážitku přišel čas na oběd, který rozhodně stál za to. Full size BBQ žebra – porce, která by normálně vydala za dvě jídla. Kůča zápasil s tím, aby všechno zvládl sníst, ale nakonec se nedal zahanbit. Opravdu tady vědí, jak na pravé americké barbecue!
Zastávky na focení a stylové ubytování
Odpoledne pokračujeme po trase s několika krátkými zastávkami na focení motorek i krajiny. Večer dorážíme do hotelu v klasickém stylu – motorky zaparkované hned před dveřmi a během chvilky už jsme na pokojích. O to větší překvapení nás čeká, když se dozvídáme, že tady v roce 1956 přespal samotný Elvis Presley! Takže vlastně „hogo fogo“ místo s opravdovým příběhem.
Závěr dne v přátelské atmosféře
Den zakončujeme stylově – s kamarády si připíjíme panákem na další vydařený den, probereme zážitky a jdeme spát. Zítra nás čekají další míle po legendární Route 66 a jistě i nové dobrodružství.
5. den: Missouri – Kansas – Oklahoma
Springfield – Oklahoma City, 322,1 mil
Ráno nás opět přivítalo slunečným počasím a teplotami okolo 30 stupňů. Už teď je jasné, že tohle bude další parádní den na legendární Route 66. Dnes nás čekal pořádný kus cesty – ze Springfieldu přes státy Missouri a Kansas až do Oklahoma City.
Den jsme začali návštěvou úžasné zahrady plné veteránů. Mezi záhony a stromy tu odpočívají staré vozy, které pamatují zlatou éru Route 66. Koupili jsme si tu pár nášivek s motivem Route 66 na vesty a další suvenýry na památku. Majitel zahrady je velmi příjemný chlapík – se všemi se rád dá do řeči a sdílí svoje zážitky z cest.
Cesta pokračovala kolem staré benzínky, kde stála auta známá z filmu Auta – v tu chvíli jsme si připadali jako v animovaném světě. Pokračovali jsme přes starobylý most na „šestašedesátce“ a nechyběly zastávky ve městě Tulsa a dalších menších městečkách, která dýchají atmosférou staré Ameriky.
Na konci dne přišlo i malé dobrodružství – jednomu z nás prasklo spojkové lanko. Naštěstí máme skvělý doprovodný tým – Mario a Rafal neváhali, vytáhli z přívěsu náhradní motorku, a jelo se dál, jako by se nic nestalo. Do hotelu jsme dorazili až za tmy, unavení ale spokojení.
Zítra nás čeká dlouhá etapa a předpověď hlásí déšť. Nezbývá než doufat, že nám štěstí bude i nadále přát.
Den 6: Oklahoma City → Amarillo, Texas (273 mil)
Naše dobrodružství na legendární Route 66 pokračuje pátým dnem a přináší další nezapomenutelné zážitky.

Dopoledne jsme zahájili návštěvou ikonického muzea Route 66, kde jsme nasáli atmosféru slavné silnice a připomněli si její historii i příběhy, které ji provázejí. Počasí nám dnes vůbec nepřálo – déšť nás provázel téměř celou cestu. Ale jak už to bývá, v partě Indian Riders se žádný živel nepočítá jako překážka. Všichni jsme dorazili do cíle v pořádku, promočení, ale s dobrou náladou.

Cestou jsme se zastavili u několika památek, které stojí na Route 66 za vidění. Nejvíc nás zaujalo monumentální sousoší Poslední večeře Páně, poutní Křížová cesta a Golgota.

Tyto pamětihodnosti dávají celé cestě další rozměr a připomínají, jak silné příběhy a symboly jsou s touto trasou spojeny.
Dnešní den prověřil nejen naše odhodlání, ale i technické zdatnosti. Díky skvělé práci Rafala a Maria jsme rychle zvládli opravu píchlé pneumatiky a mohli pokračovat dál bez většího zdržení. I to je důvod, proč jedeme s Time to Rule – týmová podpora na jedničku!
Na konci dne nás čekalo stylové ubytování v duchu pravých texaských kovbojů. A protože Texas je země steaků, nemohla chybět ani pořádná stejkárna.

Jan Mandát, Petr Kučera a Emil Krotki jsme si dali výzvu – steak o váze 2,04 kg, k tomu salát, brambora a bulka s časovým limitem 60 minut. Chybělo opravdu málo, půl hodina navíc a všechno by bylo v bříšku! Ale zážitek to byl neskutečný a myslím, že IMRG Prague se opravdu nemusí za nikoho stydět.
Za pátý den jsme ujeli 273 mil z Oklahoma City do Amarilla v Texasu.
Další dobrodružství na nás čekají a už teď víme, že tahle cesta zůstane v srdcích všech zúčastněných.
Pokračování příště…
7.den – Amarillo (Texas) – Santa Fe (Nové Mexiko), 299,1 mil
Dnes se nám podařilo překonat další stát a přesunout se z Texasu do Nového Mexika. Čekala nás pohodová etapa dlouhá téměř 300 mil, během které jsme překonali převýšení až 2500 metrů.
Po ranním startu v Amarillu jsme zamířili k prvnímu dnešnímu zastavení – muzeu automobilů, kde jsme mohli obdivovat krásné veterány i unikátní modely, které tvořily historii amerických silnic.
Další atrakcí, kterou na Route 66 prostě musíte navštívit, je legendární pole s „zakopanými cadillaky“ – Cadillac Ranch. Barevné karoserie zapíchnuté v zemi jsou symbolem svobody, umění i nekonečné americké silnice.
Samozřejmě jsme nemohli odolat a pořídili jsme pár společných fotografií.
A přišel významný milník – překročili jsme přesnou polovinu Route 66! Nacházíme se nyní na místě, odkud je to stejně daleko jak do Chicaga, tak do Los Angeles – přesně 1139 mil na každou stranu. Atmosféra byla skvělá, každý z nás si tento moment náležitě užil a symbolicky jsme si připili na další úspěšné kilometry.
Změna krajiny, pohoda a sníh v Santa Fe
S přechodem státní hranice do Nového Mexika se okolní krajina náhle mění. Nekonečné farmy a pole Texasu vystřídala pustá step a dlouhé rovné silnice, které se táhnou desítky mil až tam, kde se horizont ztrácí. Jízda zde má zcela jiné kouzlo – krajina je hrubší, divočejší a přitom fascinující.
Na oběd jsme si vybrali tradiční mexickou restauraci, kde jsme si opravdu pochutnali na výborných jídlech. Mexická kuchyně v podání místních kuchařů má neopakovatelný šmrnc a jednohlasně jsme se shodli, že to byla jedna z nejlepších zastávek na jídlo během celé cesty.
Po příjezdu na hotel v Santa Fe nás čekalo překvapení – sotva jsme zabouchli dveře pokoje, venku se spustila čina, liják a kroupy!
Chvíli jsme tomu nemohli uvěřit, ale i to je Amerika. Na vrcholcích okolních hor je i teď v květnu stále sníh a my si užíváme nejen motorkářských, ale i přírodních zážitků.
Smích a dobrá nálada nás neopouští – Route 66 je skutečně cestou snů a každý den přináší nové zážitky, které budou navždy patřit do našich vzpomínek.
Den 7: Ze Santa Fé do Arizony
Expedice Route 66 pokračuje sedmým dnem a s ním přišla jedna z nejpestřejších etap celé cesty! Dnes jsme se přesouvali ze státu New Mexico do Arizony, konkrétně z města Santa Fé do Holbrooku – celkem nás čekalo úctyhodných 326 mil na silnici.

Dobré ráno v Santa Fé a návštěva Indian Motorcycle
Den jsme začali stylově v Santa Fé, kde jsme nemohli vynechat návštěvu místního prodejce Indian Motorcycle v Albuquerque. Přivítala nás příjemná obsluha a opět jsme pocítili opravdový kamarádský přístup, jaký k této legendární značce neodmyslitelně patří. Neodolali jsme a pořídili si pár stylových doplňků a oblečení na památku.
Směr Arizona: Suvenýry a červené skály
Po této zastávce jsme zamířili směrem na západ. Po cestě jsme se zastavili v několika obchodech se suvenýry – každý si tu našel svůj kousek Route 66 do sbírky. Jakmile jsme překročili hranice do Arizony, začaly se kolem nás objevovat ikonické červené skály a krajina nabírala úplně jiný rozměr. Několik mil jsme projížděli touto nádhernou scenérií a kochali se výhledem, který člověk zná spíše z filmů než z běžného života.
Národní park Petrified Forest
Vrchol dne přišel v podobě návštěvy národního parku Petrified Forest. Ocitli jsme se v obrovské měsíční krajině, kde se před námi otevíraly vrstvy země v různých barvách a texturách. Největší atrakcí tu jsou však zkamenělé kmeny stromů – a nejsou to jen tak ledajaké kousky dřeva. Tyto kmeny jsou staré neuvěřitelných 218 milionů let! Park jsme projeli křížem krážem, dohromady jsme tam najeli 26 mil a každý kilometr stál za to.
Svoboda silnice: Vítr ve vlasech
Dnešní etapa nám nabídla i něco, co se už v Evropě příliš nezažije – pár desítek mil jsme si užili jízdu bez přileb. Všichni (tedy hlavně ti, co ještě mají vlasy 😀) cítili pravý vítr ve vlasech a na vlastní kůži zažili motorkářskou svobodu amerických dálnic.
---
Další den expedice Route 66 je za námi a každý z nás si odnáší nezapomenutelné zážitky. Zítra pokračujeme dál směr západ – sledujte naše zápisky a prožijte tuhle legendární cestu s námi!
Za tým IMRG Prague a Time To Rule
Den 8:
Z Arizony až do Monument Valley
Pokračujeme v našem putování legendární Route 66 a přinášíme vám zápisky z osmého dne naší expedice.
jsme opustili horkou Arizonu a vydali se směrem do Utahu. Den byl nabitý zážitky, krajinami, které berou dech, a překonal všechna naše očekávání.
Přesun: Holbrook – Monument Valley (269,1 mil)
Ráno jsme vyrazili z Holbrooku, s jasným plánem projet tři hlavní zastávky dnešního dne. První zastávkou bylo malebné městečko Winslow, kde jsme samozřejmě nemohli vynechat povinné foto u slavného znaku Route 66 v Arizoně. Nechyběly ani tradiční suvenýry, bez kterých by žádná pořádná „road trip“ výprava nebyla úplná.
Další zastávkou byl fascinující Meteor Crater. To místo nás doslova ohromilo – obrovská díra v zemi, kterou zde zanechal dopad dávného meteoritu. Pro představu – do kráteru by se vešlo 50 fotbalových hřišť a 20 milionů diváků! Zážitek je to opravdu monumentální, i když v jádru „jen“ obrovská díra, jak jsme se smíchem poznamenali.

Cestu jsme si dál užívali jízdou podél pohoří Colorada, kde jsme z oken motorek mohli sledovat sněhové čepice na vrcholcích hor – kontrast k horkému arizonskému vzduchu byl opravdu zvláštní.
Oběd v restauraci kmene Navajo
Po těchto zážitcích jsme zamířili na oběd do pravé indiánské restaurace Navajo. Originální kuchyně, pohostinnost a atmosféra nás opěti přenesly do úplně jiného světa.
Cesta do pekla a Monument Valley
Po obědě následovala jízda dlouhou, rovnou silnicí, která se zdála být nekonečná. Kolem nás se začaly zvedat červené hory a my jsme měli pocit, že míříme přímo do pekla – teploměr ukazoval neuvěřitelných 38 stupňů! Bylo to ale jen příslib toho, co nás čekalo na konci cesty.
A tím bylo Monument Valley. Zatím nejkrásnější místo celé expedice – dechberoucí scenérie, které známe z filmů, ale naživo je vše ještě mnohem působivější. Nikdo z nás nechtěl uvěřit, že taková nádhera skutečně existuje a že tady můžeme strávit noc. Monument Valley nás naprosto dostalo, a tenhle zážitek zůstane v srdci každého z nás.
Pokračování příště…
9.den
Ráno začínáme v Monument Valley, legendární krajině známé z westernových filmů a pohlednic. Čeká nás projížďka mezi ikonickými červenými skalami, kde každý kilometr nabízí nové a nezapomenutelné výhledy. Po cestě zastavujeme u vyhlídky na malý, zato nádherný kaňon Goosenecks, jehož meandry řeky v hlubokém údolí berou dech. Nezapomínáme ani na Forrest Gump Point – slavné místo, kde hlavní hrdina stejnojmenného filmu ukončil svůj běh napříč Amerikou. Fotíme se zde s výhledem na nekonečně dlouhou silnici a majestátní panoráma Monument Valley v pozadí.

Dál pokračujeme dlouhou trasou zpět do Arizony, kde se napojujeme zpět na naši milovanou Route 66. Čeká nás přejezd o délce 175 mil, během něhož se krajina zvolna mění a připravuje nás na další zážitky.
Na programu je také cesta z Monument Valley do městečka Williams, v srdci Arizony. Překonáváme 301,5 mil, přičemž hlavním bodem dne je návštěva Grand Canyonu. Znovu nás ohromuje mohutnost tohoto přírodního divu, jehož barvy a rozměry nejde nikdy okoukat.

Po nabitém dni přijíždíme do Williams – města, které je považováno za jednu z bran do Grand Canyonu a kde dýchá autentická atmosféra Route 66. Ubytujeme se v místním hotelu, rychle odkládáme zavazadla a vyrážíme do ulic. Den zakončujeme ve stylových barech s místními specialitami a typickou arizonskou pohostinností. Smějeme se, sdílíme dojmy z cesty a užíváme si pravou „americkou“ atmosféru.

Den 10 – Z Arizony do Las Vegas
Williams – Las Vegas, 313 mil

Dnešní den byl dalším nezapomenutelným úsekem naší expedice Route 66. Po včerejší divočejší noci bylo ráno o něco náročnější, ale to k cestování prostě patří – zvlášť, když jedete legendární silnici na motorce. Sedáme na naše stroje a vyrážíme směr Las Vegas.

Cesta vede dlouhými rovnými silnicemi, které se střídají s malebnými skalními útvary a nekonečnými rovinami. Míjíme pár starých benzínek, kde samozřejmě nemůže chybět krátká zastávka na občerstvení a pár snímků do našeho fotoalba. Každý kilometr má svou atmosféru – duch slavných časů Route 66 je tady cítit na každém kroku.
Vrchol dne přichází u ikonické Hooverovy přehrady, která nás ohromí svou monumentalitou. Odtud už je to jen kousek do Las Vegas. Do města hazardu přijíždíme za šera, kdy už vše bliká a svítí. Není větší zážitek než projet si na motorce hlavní ulici a zamířit do starého Vegas – záplava světel, neony, hudba, ruch a příslib dobrodružství.
Zítra nás čeká první den bez motorek po devíti dnech v sedle. Místo toho budeme brázdit ulice Las Vegas pěšky a nasávat atmosféru tohoto jedinečného města.
Den 11: Hříšné courání po Las Vegas
Naše expedice po legendární Route 66 se přehoupla do svého jedenáctého dne a dnes jsme si dali pauzu od nekonečných kilometrů a užili si proslulé město hříchu – Las Vegas.

První zastávkou byla slavná Rickova zastavárna Gold & Silver Pawn, kterou znáte z televizních obrazovek. Pro milovníky kuriozit a netradičních předmětů je to ráj na zemi. Poté jsme se vydali do víru města, kde na nás čekala kasina na každém rohu. Ale jedno místo bylo naprosto unikátní – hotel a kasino Benátky, kde v druhém patře skutečně teče řeka a gondoliéři vozí turisty v replikách benátských gondol. Opravdu zvláštní zážitek, člověk má na chvíli pocit, že je v Itálii, a přitom stále obklopen blikajícími výlohami Las Vegas.

Pokud někdo touží vidět symboly světových velkoměst, v Las Vegas jich najde hned několik: Socha svobody, Eiffelova věž a spoustu dalších napodobenin. A vlastně – proč cestovat po světě, když stačí přijet do Vegas a máte všechno na jednom místě? (A ještě k tomu je to jedna velká show!)
Večer město ožívá a ulice se plní lidmi. Kasina lákají k návštěvě, hudba hraje, světla blikají a paří se až do rána. Tolik automatů člověk jinde v Evropě snad ani nenajde! My jsme si samozřejmě museli vyzkoušet pověstné štěstí na „jednorukém banditovi“ – a světe div se, Kůča si odváží domů výhru 15 dolarů. Takže jeho mise v Las Vegas je splněná – město pokořil!

Na závěr dne jsme vyšplhali na věž Strat Tower, abychom si užili pohled na noční Vegas z pořádné výšky. Ty tisíce světel a nekončící ruch města pod námi byly perfektní tečkou za tímto bláznivým dnem.
Zítra se loučíme s Las Vegas a míříme zpět na Route 66 – dobrodružství pokračuje!
---
Naše dobrodružství na legendární Route 66 pokračuje a my se posouváme zase o kus dál po Matce všech cest. Po včerejších zážitcích v rušném Las Vegas nastal čas opět sednout do sedel a vyrazit na západ.

12. den expedice Route 66
Dnešní etapa znamená další důležitý milník – opouštíme stát Nevada a míříme do slunné Kalifornie. Čeká nás přesun z Las Vegas do Barstow, což znamená přibližně 233 mil v sedle.

Ráno začínáme návštěvou legendárního dealerství Indian Motorcycle v Las Vegas. Když už jsme v Mekce motorkářů, byl by hřích se tu nezastavit! Po krátké zastávce nasedáme a vyrážíme vstříc dalším kilometrům.
Krajina se rychle mění a s přejezdem do Kalifornie přijíždíme dechberoucí pustinu. Dvě hodiny jízdy v pustině Mojave – a kolem nás jen nekonečná pláň. Čtyřmetrové kaktusy, hory v dálce a písečné duny. Tohle je Amerika, jak ji známe z filmů! Široko daleko nikde ani živáčka, jen my a naše motorky.
Další ikonická zastávka je u staré benzínky Roy’s – legendární místo s atmosférou dávných časů. Stačí se rozhlédnout vpravo i vlevo a vidíte jen rovnou silnici táhnoucí se až za obzor. Ticho, klid a prostor pro snění.

Po doplnění paliva a rychlém obědě vyrážíme o pár mil dál, kde nás čeká jeden z nejstarších obchodů a občerstvení na 66 – Bagdad Café. Tady nás vítá sympatický, i když už dost letitý majitel, který je pravým showmanem. Celý život zasvětil stavbám Harley Davidson a o zážitky se rád podělí. Není divu, že se tu natáčelo už několik filmů.
Pak už zbývá jen nasednout na motorky a zamířit do cíle dnešní etapy – hotelu v Barstow. Unavení, ale plní dojmů, zakončujeme další den naší nezapomenutelné cesty po Route 66.
---
13. den expedice Route 66: Barstow – Los Angeles – Santa Monica (188,1 mil)

Ráno začalo stylově – první naše zastávka byla v legendárním městě duchů Calico Ghost Town, kde se v minulosti těžilo stříbro. Procházka mezi starými budovami a atmosféra Divokého západu nám připomněla, jaké příběhy se na této části Route 66 odehrávaly.
Pokračovali jsme dál a po cestě nás čekal opravdu netradiční zážitek – zahrada z lahví (Bottle Tree Ranch). Umění může vznikat opravdu kdekoliv a z čehokoliv – desítky kovových „stromů“ ověšených pestrobarevnými lahvemi vytvořily magickou krajinu, která lákala k focení i zamyšlení.

Dnešní etapa byla pro motorkáře obzvlášť radostná – horská silnice byla konečně plná zatáček a jízda nás doslova bavila. Každý kilometr měl své kouzlo: od vyprahlých pouští až k prvnímu pohledu na panorama Los Angeles.
První zastávka v LA byla na Griffith Observatory, odkud je nádherný výhled na celé město i slavný nápis Hollywood. Museli jsme si to vychutnat, protože tohle místo zná snad každý z filmů a fotek. Pak jsme zamířili rovnou do srdce Hollywoodu na Hollywood Boulevard, kde jsme se zastavili u hvězd Jackie Chana, Sylvestera Stalloneho, Arnolda Schwarzeneggera a samozřejmě i Muhammada Aliho.
Po filmové zastávce jsme zamířili k Tichému oceánu. Na mole v Santa Monice, kde Route 66 oficiálně končí, jsme prožili silný okamžik – cíl je tady! Společné fotky, radost a lehká nostalgie, že tohle dobrodružství už brzy skončí.

Zítra nás čeká poslední den na motorkách – projedeme se ještě kousek po Los Angeles a uděláme pár závěrečných mil. Celá expedice Route 66 se blíží ke konci, ale zážitky zůstávají navždy.
Pokračování příště…
---
IMRG Prague – Time To Rule




























































































































































































































































Komentáře